Eurosport

Rozhovor s Tomášem Kejlou – snooker zažije další mistrovství světa

Rozhovor s Tomášem Kejlou – snooker zažije další mistrovství světa

The 23/04/2018 at 11:42Updated The 27/04/2018 at 10:44

Snooker nelze na obrazovkách Eurosportu přehlédnout, lze říci, že Eurosport je domovem snookeru. Více a více diváků se dotazuje do redakce na snooker, více a více diváků začíná snookerové turnaje sledovat. Nejen pro snookerové nováčky jsme připravili rozhovor s komentátorem, trenérem a hráčem Tomášem Kejlou, který je považován za snookerovou komentátorskou jedničku v České republice.

„Snooker je u nás v začátcích v porovnání se západní Evropou.“ To jsou Tvá slova před asi pěti lety. Přiblížil se od té doby český snooker o krůček či krůčky západní Evropě? V jaké je pozici?

Před řekněme deseti lety se do evropského amatérského snookeru dostalo víceméně ve stejný čas několik postkomunistických zemí a všechny s podobnou výchozí pozicí. Všechny za západní Evropou zaostávaly. Roky plynuly a zmiňované státy se svými hráči a soutěžemi pracovaly. Myslím, že v porovnání s těmito zeměmi jsme udělali minimálně nadprůměrný pokrok, ne-li největší. Neposuzuji to jen podle herních kvalit hráčů – i tady ale máme prim v podobě mého svěřence Aleše Herouta, který patří k evropské juniorské špičce – ale i podle systému soutěží a celkové práce se sportem. Západní Evropa nám stále uniká, i oni na sobě těch deset let pracovali. Vyrovnat se jí, to je nadále běh na hodně dlouhou trať, ale metr po metru její náskok zkracujeme.

Když se vrátíš v paměti o těch pět let zpět, jak se změnil snookerový svět? Není např. vyrovnanější, méně předvídatelný?

Barry Hearn, staronový šéf Worldsnooker, před pěti lety změnil zkostnatělý systém turnajů. Navýšil jejich počet a zkrátil jednotlivé zápasy. Ze začátku to vypadalo jako krok vedle a mezi hráči to vyvolávalo zmatek – nevěděli, co mají hrát, jak se vypořádat se zápasy, které jsou o polovinu kratší apod. Hearn dokonce u některých turnajů zrušil nasazování a všichni museli hrát kvalifikaci. Profesionální snooker hraje každý rok 128 hráčů. 128 mužů, kteří jsou mistry Evropy, světa, kteří vyhráli prestižní turnaje. Prostě 128 skvělých hráčů, kteří umějí zahrát stovku, dokáží vyhrát frame na jeden náběh. Do hry u těchto borců vstupuje obrovskou měrou psychika. Bývalý systém měl pro hráče ze špičky žebříčku velkou výhodu, víceméně „snookerovou elitu“ chránil. Ostatní se k zápasům s „vyvolenými“ museli prokousávat těžkými kvalifikacemi a při malém počtu turnajů se to povedlo tak jednou za rok a samozřejmě ne všem. Není se co divit, že tito hráči potom selhali. Nový systém jim dovoluje konfrontaci s těmi nejlepšími častěji, a navíc v krátkých zápasech, které je jednodušší vyhrát. Ano, dneska je snooker mnohem vyrovnanější a taky lepší, má to svoje racionální důvody. A myslím, že je to pro všechny jenom dobře. „Slabší“ hráči vidí, že se zápasy s elitou dají vyhrát a elitní hráči zase nechtějí prohrávat. Všichni mnohem víc trénují a tlačí se k lepším výkonům.

Ve sluchátkách roky slýcháváš komentování v angličtině, jaký je rozdíl mezi komentováním českým a britským?

Rozdíl se určitě najde. Opět musíme vycházet z historie. Britští komentátoři mají výhodu v tom, že snooker se u nich vysílá více než 50 let a fanoušci tohoto sportu už mají velké povědomí o tom, co se na stole děje. V Česku je to ještě stále o propagaci sportu jako takového, o pomoci porozumět pravidlům a o vtažení diváků do hry. U nás se tím pádem mnohem více mluví o pravidlech, upozorňuje se na různá řešení a vysvětluje, proč se to a to stalo. Česká verze Eurosportu vysílá snooker něco málo přes patnáct let. Já byl od začátku u toho a dobře si pamatuji, jak jsme s Michalem Šímou začínali. Pamatuji si, jak jsme při mistrovství světa věnovali několik přenosů hlavně pravidlům a popisovali úplně všechno. Dnes už je situace odlišná. Stále se najdou noví a noví diváci, kteří se na snooker začali dívat, i jim je potřeba sdělit, o čem to je. Není to však v takové míře jako na začátku. Dnes se můžeme věnovat i dění v zákulisí, vysvětlovat komplikovanější situace a používat „zkratky“. Stejně jako se český snooker blíží západní Evropě, blíží se i povědomí snookerového publika.

Řadu let trénuješ současnou českou jedničku, kdy uvidíme Aleše Herouta na obrazovkách Eurosportu? Jak si v současnosti 17letý Aleš vede?

Jako trenér působím dlouho. Aleš je pro mne srdcovka a byl by, i kdyby nebyl českou jedničkou. Byl totiž první teenager, kterému jsem se začal věnovat. Za těch sedm let jsme odvedli spoustu práce a z Aleše je dnes neotřesitelná jednička. Zatím jen v České republice a na Slovensku, stát se jedničkou v Evropě, potažmo na světě, je práce na dalších sedm let. Věřím, že se jednou Alešova vystoupení na televizních obrazovkách dočkáme, ale netroufám si tipovat, kdy to bude. Teoreticky by to mohlo být brzy, stačilo by, aby ho los svedl k zápasu s některým z elitních hráčů. Vlastní hrou to bude trvat minimálně pět let. A jak si vede? Já doufám, že dobře... Studuje na gymnáziu, a to je jasná priorita. Takových hráčů, jako je Aleš, je po Evropě spousta, a ne každému se podaří v tvrdé konkurenci uspět. Studium je jistota, a přestože by se Aleš moc rád stal profesionálem, je potřeba myslet na „zadní vrátka“. Jak jsem říkal dříve, Aleš patří k evropské juniorské špičce. Má velkou naději dostat se až na vrchol a oba na tom tvrdě pracujeme.

Ronnie O´Sullivan vyhrál pět z devatenácti bodovaných turnajů včetně UK Championship, jaká je jeho sezona? Vždyť loni zažil velký ústup ze slávy, nevyhrál ani jeden bodovaný turnaj, triumfoval „pouze“ na Masters.

Na tuto otázku Ronnie odpověděl před pár týdny na jednom z turnajů: „Dřív jsem byl dost dobrý v budování náběhů, teď jsem i dobrý v hraní zápasů.“ Vypadá to jako klišé, ale je v tom velká pravda. Hráč může hrát skvěle, ale když se nedokáže vyrovnat se zápasovým psychickým tlakem, nemá šanci. Ronnieho život je jako na houpačce, prošel si několika obdobími, ve kterých platil za popularitu psychickou nevyrovnaností a neustále se jako člověk hledal. Dnes to vypadá, že se našel a já mu držím palce, aby se zase neztratil. Jak řekl nedávno Shaun Murphy: „Máme obrovské štěstí, že můžeme žít v době, kdy tento fenomenální hráč hraje.“

Kam se vytratil Mark Selby, trojnásobný mistr světa z posledních čtyř let? Je stále světovou jedničkou, ale…

Je to pravda, Mark Selby se poslední dobou potýká se ztrátou formy. Loni měl problémy s páteří, letos si pochroumal nohu. A tím, že dlouhou dobu hrál ve vysokém standardu, jsou i takovéto maličkosti pro jeho hru zásadní. Najednou vám to nejde tak jako dřív, protože se k tomu nemůžete stejně sehnout, protože se nemůžete stejně postavit. A on začal pochybovat o svých schopnostech. Opět krásná ukázka důležitosti psychického rozpoložení. Kulečník je obecně z velké části o hlavě a čím jste lepší, tím je hlava důležitější. Pevně věřím, že se Mark opět vrátí v plné síle. Nebude-li to letos, tak za rok, možná za dva.

Čína se zdá být zemí snookeru zaslíbenou..., z dvaceti bodovaných turnajů sezony se jich pět hrálo v Číně. Ale titul mistra světa ještě žádný čínský hráč nemá… Jak je pro ně titul daleko?

Jsme zase u psychického rozpoložení. Čínští hráči hodně dávají na statistiky, dokonce v Číně existuje studie, ve které je spočítáno, kdy se Číňan mistrem světa stane. A když je to tak napsáno, tak je to pravda. Alespoň pro Číňany. Ting Ťün-chuej (Ding Junhui v anglickém přepisu) a Jen Ping-tchao (Yan Bingtao) mají podle mne největší šanci. Jeden z nich se jednou stane prvním Číňanem, který titul získá. Jestli to bude letos si netroufám odhadnout. V dnešní době to může být kdokoliv.

Dříve byl kulečník obecně brán jako zábava kavárenských povalečů, co má v současnosti snooker společného s kavárenským povalováním? Jak se bráníš podobným poznámkám?

Ještě dnes se můžeme s podobným názorem setkat, ovšem již ne tak často. Trošku za to může vykreslení kulečníkářů minulým režimem a trošku i kulečníková historie. V současnosti už tolik narážek na toto téma nezažívám. Velkou práci v propagaci snookeru – jako sportu a hry gentlemanů – odvádí Eurosport svým častým vysíláním. Čím dál více lidí chápe, že je to náročný sport a je potřeba se mu věnovat se stejným zaujetím jako třeba atletice. Kulečník je zařazen mezi senzoricko-motorické sporty vedle lukostřelby nebo golfu. Až se kulečník dostane na olympiádu, stejně jako je tam například ta lukostřelba, bude s narážkami na zábavu povalečů konec.

Proč by měl divák, který dosud snooker nezná, usednout k obrazovce a nadýchat se atmosféry snookerových duelů?

Myslím, že snooker je pro tuto uspěchanou dobu oázou klidu, možností se zastavit, nadechnout, odpočinout si. Všichni jsou hezky oblečení, neškorpí se u zápasu, nefaulují a vše se odehrává v tichu na příjemně zeleném plátně. Budete-li snooker pozorněji sledovat, brzy zjistíte, jak distingovaná hra to je. A není nijak zvlášť složitá, divák snadno vklouzne do pravidel a dokáže rozeznat, co se povedlo a co ne. Pro laiky je MS jedinečnou příležitostí ponořit se do světa snookeru a... podlehnout mu.

Neoblíbená otázka. Kdo je Tvým favoritem na mistrovství světa?

Favorita nemám. Mám oblíbené hráče, na které se rád dívám. Patří mezi ně Murphy, Wilson, O’Sullivan, Allen a Selby. Na šampionátu budu fandit dobré hře. Ten, který bude hrát nejlépe, vyhraje. A tak to má být.

MS ve snookeru vysílá Eurosport na obou programech E1 a E2 od 21. dubna. Nového světového šampiona budeme znát 6. května.

Snooker se narodil v Indii na sklonku 19. století, ovšem vymysleli ho britští důstojníci. Dodnes je tradiční britskou hrou, vždyť mistrovství světa ještě nedokázal vyhrát žádný hráč, jehož mateřštinou není angličtina. Již dávno ale není pouze britskou hrou, na loňském MS se mezi soupeři z Velké Británie a Irska objevilo kromě exmistra světa Robertsona z Austrálie i pět Číňanů a po jednom hráči z Hong Kongu, Thajska a Belgie.