Getty Images

Pár slov s Tomášem Kejlou před MS ve snookeru

Pár slov s Tomášem Kejlou před MS ve snookeru

The 17/04/2019 at 15:29Updated The 17/04/2019 at 15:46

Tomáš Kejla byl u toho, když před více než 15 lety zažila česká redakce Eurosportu první česky komentovaný snookerový přenos. Patří k lidem, kteří měli obrovský vliv na rozvoj snookeru v České republice, je zároveň trenérem české jedničky Aleše Herouta. Před mistrovstvím světa, které startuje už v sobotu 20. dubna, jsme si s Tomášem Kejlou povídali o končící snookerové sezoně.

Co Tě zaujalo v končící sezoně, co ji charakterizovalo?

V této sezóně se toho událo docela hodně. Nejnápadnější byl neustávající pád Marka Selbyho. Mark nehraje až tak špatně, v sezóně uhrál bezmála 60 stovek a „padesátku“ hraje každý třetí frame. Jeho hra je podle mne natolik dobrá, že, k jeho smůle, vytáhne ze soupeře to nejlepší. Já bych nad ním ještě hůl nelámal, vydrží-li, bude zase nejlepším. Skvěle si vede Neil Robertson, z desátého místa se před MS dostal na místo čtvrté. A mladí hráči každým rokem nabírají na síle a čím dál více se s nimi musí počítat.

Už před lety se mluvilo o tom, že brzy může být čínský hráč poprvé mistrem světa. Ale letos nevyhráli Číňané ani jeden turnaj. Co Ting Ťün-chuej (Ding Junhui)? Ze špičky se vytratil Marco Fu.

Těžko říct. Herní standard se turnaj od turnaje zvyšuje a co stačilo na vítězství před rokem, nestačí letos na první kolo. Všichni Asiaté jsou slušnými hráči – jinak by mezi profesionály nebyli – ale chybí jim schopnost improvizace. Mají strojovou techniku, encyklopedické znalosti snookerové historie a jsou nedostižní v důslednosti sledování statistik. Bohužel jim to svazuje ruce. Ono nastoupit do zápasu s přesvědčením, že nemůžu vyhrát nebo prohrát, není to nejlepší. Taky mi přijde, že snadno podlehnou „anglickému“ stylu života a vyrovnávání se s kulturní odlišností jim ubere sílu koncentrovat se na důležité věci jako snooker.

Ronnie O'Sullivan od listopadu vyhrál Champion of Champions, poté jeden ze tří turnajů snookerové trojkoruny – UK Championship, dále v březnu Players Championship a Tour Championship. Je opět světovou jedničkou. To rozhodně nevypadá na ústup ze slávy. Mistrem světa byl ale naposledy před šesti lety.

Já nevím. Ronnie je skvělý hráč, to bezesporu. Nejlepší, který se kdy narodil. Jeho absolutní oddanost snookeru mu vynesla miliony liber a nehynoucí slávu. Poslední dobou hraje pěkně. Stejně pěkně hraje dalších osm hráčů a přesto Ronnie neustále vítězí. Myslím, že to má více úrovní. Na první místo bych dal zkušenosti – miliony odehraných framů a miliardy odehraných koulí mu pomohly k perfektnímu posouzení situace a správné volbě strků. Po jeho odchodu od stolu se nestává moc často, že by soupeř mohl snadno útočit. Dále je zde herní styl – spoustu hráčů musí iritovat s jakou lehkostí odehrává koule, jak snadno nasměruje bílou kouli ať už přímo nebo s odrazem do přesného místa. A to všechno, jak se říká, s „prstem v nose“. Poslední, a podle mne neméně důležité, je jméno, které si svou hrou vybudoval. Hráči mají, ač to nepřiznají, z O’Sullivana respekt, a tím v zápase s ním prohrávají ještě dříve, než se zahájí první frame. Pár hráčů se od toho dokáže oprostit, při pozornějším pohledu zjistíme, že to jsou hráči, kteří s ním trénovali, kteří s ním odehráli zápasy, ve kterých ho porazili a ačkoliv to bylo v tréninku, počítá se to. Pro mentální nastavení na zápas určitě. Ronnie už je nesmrtelný, je jen otázka, kdy skončí s profesionální hrou. Byl bych moc rád, kdyby to bylo co nejpozději.

Judd Trump byl v roce 2011 historicky druhým nejmladším hráčem ve finále MS. Co mu stále chybí, aby znovu hrál finále a stal se mistrem světa?

Juddu Trumpovi už nechybí nic. V roce 2011 ještě nebyl dostatečně vyzrálým hráčem. Když jsem na to tenkrát upozorňoval, vysloužil jsem si jen nenávistné pohledy jeho fanoušků – „Naughty“ snooker zbožňovali. Byl to však styl vhodný na exhibice, ne na turnajovou hru. Jsem moc rád, že na má slova došlo a že si to Judd sám uvědomil. Rovnováha mezi útočnou a defenzivní hrou není jen fráze. Poslední sezónu hraje Judd chytrý snooker, který mu vynesl spoustu skvělých výsledků a je díky tomu velkým favoritem na titul letošního mistra světa.

Co Neil Robertson? Jaká byla jeho sezona?

Přiznám se, že jsem ho ještě před rokem neměl moc rád. Nemyslím to osobně, nelíbil se mi jeho způsob hry. Všechno bylo strašně pomalé a překombinované. Tuto sezónu nastoupil s novým tágem a evidentně i s novou kůží, novým herním stylem. Hodně zrychlil a společně s trenérem zjednodušil proces odehrávání koulí. Sice to vypadá trochu „roboticky“, ale evidentně to dobře funguje. Na kontě má skoro 80 stovek v sezóně, ta byla díky změně stylu fantastická. Vypadá to dobře a já bych mu přál na mistrovství světa úspěch.

Co nového v českém snookeru za poslední rok? Po jaké cestě jde Aleš Herout?

Aleš Herout se potřetí v kariéře stal před pár týdny mistrem republiky. Na jeho hře je vidět, že je dál než všichni ostatní a že je čas vydat se do světa na zkušenou. Letos maturuje a pak by měl vyrazit, alespoň na rok. Nebude záležet jen na něm, ale i na všech jemu nejbližších. Bez jejich podpory to nepůjde. Stále věřím, že máme šanci ho vidět mezi profesionály, čas se však krátí.