AFP

Rozhovor: Jakub Janda nespí a chce vrátit českému skoku dávnou slávu

Rozhovor: Jakub Janda nespí a chce vrátit českému skoku dávnou slávu

The 07/11/2018 at 23:00Updated The 07/11/2018 at 23:09

Český skok na lyžích prošel před blížícím se světovým pohárem velkými změnami. Není divu, minulá sezona se opravdu nevydařila. Na pozici trenéra mužské reprezentace se vrátil David Jiroutek a do funkce předsedy skokanského úseku byl zvolen bývalý dlouholetý úspěšný reprezentant Jakub Janda. Na tiskové konferenci před startem sezony si nový skokanský šéf povídal s novináři.

Jste optimistický před startem nové sezony?

Příští týden je první závod světového poháru ve Visle, kde bych měl být přítomen, jelikož to mám, dá se říci, za rohem. Snad mne manželka pustí, protože jsem pořád v Praze, sněmovna, výbory. Uvidíme po prvním závodu, věřím týmu, panuje v něm dobrá nálada, kluci říkali, že budu překvapen, jak skáčou.

Ve funkci jste šest měsíců. Co se Vám podařilo?

Nepodařilo se celkem nic. Ne, žertuji, my se samozřejmě snažíme vyjít klukům vstříc. Například během loňského roku se neustále omílal problém s helmami, a během léta jsme ho dokázali vyřešit. Takže nyní jsou v tomto směru kluci spokojeni, že se podařil první krok. Dále víme, že nám ve sportu chybějí peníze. Vypadl Harrachov, takže nyní hledáme náhradní řešení. Snad se nám podaří po překlenovacím období, o němž nevíme, jak bude dlouhé, něco najít. Samozřejmě cítíme velký tlak z klubů, stěžují si, že nebudou mít v zimě kde trénovat. Lepší je pozice Frenštátu, který je kousek od polských hranic, kde se mohou připravovat, ovšem Liberec nebo Harrachov, ti mají nejbližší Breitenberg nějakých 400 kilometrů daleko. Může být hůře, protože kdyby se Harrachov neopravil, neotevřely se malé můstky, tak vlastně zabijeme jednu skokanskou generaci, to si prostě nemůžeme dovolit. Takže na tom pracujeme.

Jak dlouho může ta překlenovací doba trvat?

To je strašně těžké odhadovat. Já věřím, že to bude tato a příští zima, tu následující zimu by už se mohly zprovoznit alespoň menší můstky. Ale opravdu je to ve hvězdách, protože je tam široká agenda, vše musí vzájemně fungovat a spolupracovat. Podstatné je, zda stát slíbené peníze na rekonstrukci opravdu dá. Dvě zimy vidím pesimisticky, snad se příští rok podaří zprovoznit alespoň K70, k tomu vlek. Měli bychom tak můstek pro juniory od čtrnácti do devatenácti let, takový můstek momentálně v České republice není, přesněji, není žádný uzpůsobený na zimní provoz, to je opravdu pouze Harrachov.

Vrátí se v budoucnosti zase do České republiky skokanské závody?

Naše plány jsou, že letní Grand Prix budou v Liberci, zimní v Harrachově. Nyní je Harrachov posunutý do neznáma, netušíme, kdy bude rekonstrukce můstků dokončena. Můstky v Liberci má pronajaté nová firma, nějaká jednání již proběhla, příští sezonu bychom rádi v Liberci uspořádali zimní kontinentální pohár, abychom si my i firma vyzkoušeli, jak to funguje a poté bychom se překlenuli do dalších akcí. V Harrachově je pořád nevyřešená otázka, když se můstky zrekonstruují, za kým půjde jejich provoz, problém je vyřešení všech majetkoprávních sporů. Teď už všichni vidí, že situace je pět minut po dvanácté a musí se spojit síly, aby se podařilo všechny věci vyřešit.

Máte zkušenosti už i z politické práce, jaký je pro Vás přechod ze závodů do funkcionářské role?

Jsou opravdu noci, kdy nespím, už jsem to v nějakém rozhovoru říkal. Někdy jsou to bezesné noci, několikrát jsem se přistihl, že se dívám ve tmě do stropu, je toho prostě hodně, jak v politice, tak ve skokanské práci. Kolikrát jsem uvažoval, jestli tu funkci nepoložím. Ale ten sport mi hodně dal a já mu to chci vrátit. Snažím se udělat vše, aby se skoky vrátily na ty pozice, na jakých byly v časech Rašky, Sakaly, Parmy, kdy jsme byli jednoznačně světová špička. A věřím, že se to podaří.

Jak se dívají na Váš vstup do funkce ve FIS?

Jednání s Walterem Hoferem proběhlo, byl jsem na dvou letních závodech Grand Prix ve Visle a Hinzenbachu, kde jsme si povídali o tom, co je dále potřeba dělat. Lidé v Mezinárodní lyžařské federaci jsou rádi, když bývalí sportovci chtějí svému sportu něco dát, zůstat u něj, takže reakce byly pozitivní.

Co bylo nejhorší na minulé nevydařené sezoně?

Nejhorší... Já jsem seděl v Poslanecké sněmovně, samozřejmě jsem závody sledoval a... nebylo mi z toho dobře. Psal jsem si s kluky takové ty naše esemesky typu „Haha, nejde to, svět se nezboří,“ kluci si někdy vylévali svá srdíčka, psali, že tam chybím. Nechci říci, že jsem zažil takovou sezonu, ale zažil jsem podobné, v nichž se nedařilo, cítil jsem, že jim chybí někdo, kdo je večer zatáhne do baru, tam se pobavíme a situace bude jiná. Psali, že leží na pokoji, nikdo nic neví, vlastně se tím sami užírali místo toho, aby to pustili z hlav, chyběl jim asi tahoun, hecíř, díky kterému se dokáží odreagovat a oprostit od problémů.

Jak hodnotíte působení rakouského trenéra Richarda Schallerta?

Já nechci Ričiho hodnotit, všichni vědí, že jsem s ním moc nevycházel, na druhou stranu některým klukům seděl. My jsme spolu měli spory, v něčem odlišný pohled na skoky, techniku, ale například Romanovi Koudelkovi seděl, stejně tak Vojtěchovi Štursovi, určitě ho nechci nějak shazovat. Odvedl svoji práci, nebyla s ním prodloužena smlouva, to je vše, co k tomu mohu říci.

Roman Koudelka dokonce mluvil o konci kariéry, řešili jste to spolu?

Bavili jsme se o tom, řekl, že pokud se nic nezmění, že raději skončí. To bylo ještě před volbou nového skokanského vedení. To byl zároveň i jeden z důvodů mé kandidatury. Dlouho jsem rozhodnutý nebyl, rozhodl jsem se asi dva tři týdny před volbou. Do té doby jsme pracovali na nějakém konceptu, ale já jsem nebyl přesvědčený, že budu kandidovat na předsedu, chtěl jsem nějak pomoci, ale nikoli z pozice ve funkci, spíše jsem to bral jako kamarádskou pomoc. Že se stanu předsedou skokanského úseku, to jsem opravdu neplánoval.

Jaké výsledky by Vás na úvod sezony potěšily? A dokáže Roman Koudelka navázat na úspěšné výsledky a vrátit se do špičky?

První, druhé, třetí místo. Teď vážně, bylo by dobré, kdyby v každém závodě dva kluci skákali v nejlepší třicítce. A pokud by se do ní dostali všichni, bylo by to to nejlepší, co by mohlo být. Co se týká Romana, já ho nechci zatěžovat závažím jedničky týmu, pokud dokáže v závodech předvádět to, co v trénincích, bude na tom hodně dobře.