Dnes odpovídají Tomáš Petr (na kresbě Filipa Trnky vlevo) a Václav Procházka, ostatní představíme postupně v dalších předolympijských dnech.

Petr Procházka hokej

Image credit: Eurosport

Lední hokej – kam bys zařadil tento sport na svém žebříčku nejoblíbenějších?
Olympijské Hry
Adam Ondra ve finále soutěžení, které nikdy nikde nebylo
04/08/2021 AT 01:45
TP: Mezi zimními sporty jednoznačně na první pozici. Jinak by ale vyhrál fotbal. Moje bruslení by totiž nestačilo ani na pozici třináctého útočníka... a nemám na mysli právě reprezentaci. Navíc fotbal si může člověk zahrát prakticky kdykoliv a kdekoliv.
VP: Vysoko. Ale já vlastně na tyhle žebříčky moc nejsem. Je řada sportů, které si dokážu představit, že jsou v jisté chvíli u mě nejvýše. Fotbal, lyžování a dozajista i lední hokej.
Nejpamátnější hokejová vzpomínka? Nagano?
TP: Bude to znít možná dost obyčejně, ale rád vzpomínám na extraligové sezóny, kdy jsem se Spartou jezdil na venkovní zápasy. Obzvlášť výjezdy na dvojzápasy play-off vždy stály za to. Z čerstvějších zážitků bych zmínil třeba loňskou rozlučku Martina Havláta. V zápase plném hvězd jsem měl tu čest dělat na kostku rozhovory s Eliášem, Chárou, Čechem a dalšími. Z komentátorského hlediska se mi pak vybavuje duel juniorského mistrovství světa, který se hrál na Silvestra roku 2010. Švédsko tehdy ve zběsilém zápase porazilo Kanadu 6:5 po nájezdech a my jsme s kolegou prošvihli půlnoční přípitek.
VP: Zážitek? Nagano? Určitě je vysoko. Ale dětská vzpomínka na Kanadský pohár 1976 má pro mě mimořádné kouzlo jednoho z prvních opravdu velkých sportovních zážitků, které jsem vnímal naplno. Pak třeba hokejová MS v Praze 1978 a 1985.
Vzpomínáš na své hokejové začátky? Kdy sis poprvé zahrál s kamarády na ledě?
TP: Začátky na rybníku jsou klasika, ale víc mi v hlavě utkvěla jiná vzpomínka. V holešovické hale jsme ve školním věku plácali s kamarádem hokej, a do branky vyrobené samozřejmě z bot, šel nějaký klučina, který chytal puky holýma rukama.
VP: Jistě. S tátou nejprve v pokoji na suchu. Jako dítě jsem pak žil na Vysočině v době, kdy byly ještě normální zimy, takže jsem zažil spoustu chvil na rybníku, pak i na stadionu s přírodním ledem, kde jsme hráli se sousedními obcemi jezedáckou ligu. Kdy to bylo? 70. a 80. léta.
Oblíbený hokejový klub, hokejista, a proč?
TP: Jak už jsem uvedl v jedné z předchozích odpovědí, v Česku fandím Spartě. Důvod nevím, asi se s tím člověk narodí. Nejoblíbenějším českým hokejistou je Petr Ton. Ten mě bavil, kvůli němu jsem chodil na hokej. Jeho bekhendový blafák nemá konkurenci. Doma mám i jeho originální hraný dres. Ze zahraničních hráčů se mi od dob ottawské lajny Heatley-Spezza-Alfredsson líbí Jason Spezza.
VP: Nedokážu vybrat jediný klub. Od dětských let jich bylo a je vícero v různých soutěžích i zemích. Hráče vyberu tři – Bobby Orr, Bobby Clarke a Guy Lafleur. Tihle pro mě byli nedosažitelnými a v obrovské dálce blikajícími klenoty. Můžu zůstat u dávné historie a přidat další jména. Jaroslav Pouzar, Jiří Holeček, Vladimír Dzurilla, Vladimír Martinec, bratři Holíkovi, Bohumil Trávník, Göran Högosta, Erich Kühnhackl. Helmut Balderis. Byli vždy zárukou, že na ledě bude cosi výjimečného a jejich hokejové životy nabízely zajímavé příběhy.
Olympijské Hry
Eurosport přináší nejširší pokrytí Olympijských her Tokio 2020
31/07/2021 AT 21:38
Olympijské Hry
Olympijské hry v Tokiu se posouvají na rok 2021
24/03/2020 AT 16:08