Dnes odpovídali Radek Barkman (na kresbě Filipa Trnky vlevo) a Ivan Petr. Další komentátory představíme opět zítra.

Barkman-Petr hokej

Image credit: Eurosport

Lední hokej – kam bys zařadil tento sport na svém žebříčku nejoblíbenějších?
Olympijské Hry
Adam Ondra ve finále soutěžení, které nikdy nikde nebylo
04/08/2021 AT 01:45
RB: Nemám žebříček nejoblíbenějších sportů. Ale lední hokej je odvětvím, které pochopitelně jako většina Čechů (a Slováků) sleduji hodně a řadím ho na úroveň fotbalu. Sám mám k tomuto sportu i specifický vztah, neboť jsem byl rok vedoucím druholigového týmu v České Lípě.
IP: Hokej je pro mě osobně jeden z nejoblíbenějších sportů. Obecně mám velmi rád kolektivní sporty, kde záleží na každé maličkosti, týmovém duchu a v neposlední řadě na potvrzení kvalit každého hráče. Jde o mozaiku, která musí být výborně poskládána, aby dobře fungovala.
Nejpamátnější hokejová vzpomínka. Nagano?
RB: Nagano 1998 je moje první hokejová vzpomínka. Jakožto fanoušek libereckých Bílých Tygrů – je ale pro mě největší vzpomínkou zápas na Spartě, kde jsme v šestém zápase finálové série sezony 2015/16 vybojovali titul zlatým gólem ve druhém prodloužení.
IP: Když pominu úspěch v Naganu, tak musím zmínit ročník 1998/99 Staropramen extraligy. Třetí zápas semifinálové série Sparta – Vsetín. Plná hala, neuvěřitelná atmosféra. Táta mě vzal poprvé na hokej. Bylo mi 10 let. Téměř celé utkání jsem viděl ve skulině mezi rameny fanoušků sedících přede mnou, ale byl to zážitek, na který nikdy nezapomenu. Vsetín to utkání vyhrál 4:2. I dnes to mám před očima!
Vzpomínáš na své hokejové začátky? Kdy sis poprvé zahrál s kamarády na ledě?
RB: K hokeji je zapotřebí především výborně bruslit, v tomto směru mám nedostatky. Ale i tak jsme s kamarády za barákem hráli hokej na nastříkané ledové ploše či v létě s tenisákem. To jsme provozovali prakticky po celou základku.
IP: Hokej, i jeho různé podoby, jsem hrál odmalička téměř každý den. Po škole jsem hodil tašku do kouta a běžel na rybník, na kolečkové brusle, ale hrál jsem i doma v obýváku. Kolik váz, dveří a oken jsem rozbil, už nespočítám. Také mě zaujal florbal, ve kterém jsem se později stal kapitánem vicemistrů ČR. Hokej hraji dodnes, i když jen s kamarády a příležitostně.
Oblíbený hokejový klub, hokejista, a proč?
RB: Mým oblíbeným klubem v Česku je, jak jsem již zmínil, HC Bílí Tygři Liberec, v NHL jsem velký fanoušek St. Louis Blues. V Česku byl mým nejoblíbenějším hokejistou brankář Tomáš Vokoun, ze zbytku světa mám rád Alexandra Ovečkina díky jeho přístupu k tomuto sportu.
IP: Mým oblíbeným klubem je Sparta, na kterou od těch deseti let chodím pravidelně. V NHL fandím Detroitu Red Wings. Oblíbenými hokejisty jsou/byli: Jarda Hlinka, Pavel Patera, Chris Osgood, Steve Yzerman a Niklas Lidström.
Tomáše Petra (vlevo) a Václava Procházku jsme představili včera.

Petr Procházka hokej

Image credit: Eurosport

Lední hokej – kam bys zařadil tento sport na svém žebříčku nejoblíbenějších?
TP: Mezi zimními sporty jednoznačně na první pozici. Jinak by ale vyhrál fotbal. Moje bruslení by totiž nestačilo ani na pozici třináctého útočníka... a nemám na mysli právě reprezentaci. Navíc fotbal si může člověk zahrát prakticky kdykoliv a kdekoliv.
VP: Vysoko. Ale já vlastně na tyhle žebříčky moc nejsem. Je řada sportů, které si dokážu představit, že jsou v jisté chvíli u mě nejvýše. Fotbal, lyžování a dozajista i lední hokej.
Nejpamátnější hokejová vzpomínka? Nagano?
TP: Bude to znít možná dost obyčejně, ale rád vzpomínám na extraligové sezóny, kdy jsem se Spartou jezdil na venkovní zápasy. Obzvlášť výjezdy na dvojzápasy play-off vždy stály za to. Z čerstvějších zážitků bych zmínil třeba loňskou rozlučku Martina Havláta. V zápase plném hvězd jsem měl tu čest dělat na kostku rozhovory s Eliášem, Chárou, Čechem a dalšími. Z komentátorského hlediska se mi pak vybavuje duel juniorského mistrovství světa, který se hrál na Silvestra roku 2010. Švédsko tehdy ve zběsilém zápase porazilo Kanadu 6:5 po nájezdech a my jsme s kolegou prošvihli půlnoční přípitek.
VP: Zážitek? Nagano? Určitě je vysoko. Ale dětská vzpomínka na Kanadský pohár 1976 má pro mě mimořádné kouzlo jednoho z prvních opravdu velkých sportovních zážitků, které jsem vnímal naplno. Pak třeba hokejová MS v Praze 1978 a 1985.
Vzpomínáš na své hokejové začátky? Kdy sis poprvé zahrál s kamarády na ledě?
TP: Začátky na rybníku jsou klasika, ale víc mi v hlavě utkvěla jiná vzpomínka. V holešovické hale jsme ve školním věku plácali s kamarádem hokej, a do branky vyrobené samozřejmě z bot, šel nějaký klučina, který chytal puky holýma rukama.
VP: Jistě. S tátou nejprve v pokoji na suchu. Jako dítě jsem pak žil na Vysočině v době, kdy byly ještě normální zimy, takže jsem zažil spoustu chvil na rybníku, pak i na stadionu s přírodním ledem, kde jsme hráli se sousedními obcemi jezedáckou ligu. Kdy to bylo? 70. a 80. léta.
Oblíbený hokejový klub, hokejista, a proč?
TP: Jak už jsem uvedl v jedné z předchozích odpovědí, v Česku fandím Spartě. Důvod nevím, asi se s tím člověk narodí. Nejoblíbenějším českým hokejistou je Petr Ton. Ten mě bavil, kvůli němu jsem chodil na hokej. Jeho bekhendový blafák nemá konkurenci. Doma mám i jeho originální hraný dres. Ze zahraničních hráčů se mi od dob ottawské lajny Heatley-Spezza-Alfredsson líbí Jason Spezza.
VP: Nedokážu vybrat jediný klub. Od dětských let jich bylo a je vícero v různých soutěžích i zemích. Hráče vyberu tři – Bobby Orr, Bobby Clarke a Guy Lafleur. Tihle pro mě byli nedosažitelnými a v obrovské dálce blikajícími klenoty. Můžu zůstat u dávné historie a přidat další jména. Jaroslav Pouzar, Jiří Holeček, Vladimír Dzurilla, Vladimír Martinec, bratři Holíkovi, Bohumil Trávník, Göran Högosta, Erich Kühnhackl. Helmut Balderis. Byli vždy zárukou, že na ledě bude cosi výjimečného a jejich hokejové životy nabízely zajímavé příběhy.
Olympijské Hry
Eurosport přináší nejširší pokrytí Olympijských her Tokio 2020
31/07/2021 AT 21:38
Olympijské Hry
Olympijské hry v Tokiu se posouvají na rok 2021
24/03/2020 AT 16:08