Eurosport

Vlámské kulturní dědictví – Okolo Flander

Vlámské kulturní dědictví – Okolo Flander

The 01/04/2019 at 22:08Updated The 07/04/2019 at 21:40

Zeptáte-li se kohokoli a kdekoli v zemi vlámské, jaký je opravdu největší cyklistický svátek, ta nej nej klasika celoročního cyklistického kalendáře, odpověď bude jednoznačná – Okolo Flander, v originále Ronde van Vlaanderen. Prudká krátká stoupání, kluzké kostky, venkovské silničky, nevypočitatelné počasí. Tak lze popsat Monument s kontroverzní historií a legendárními vítězi.

A nejen ve Flandrech milují Ronde. Komentátor Eurosportu Martin Hačecký:

„Kdybych měl z celé sezony vybrat jediný závod, od kterého mě nikdo a nic nesmí odtáhnout, bylo by to Ronde. Je to defilé závodníků, kteří skutečně umějí jezdit na kole. Je to nejdokonalejší prověrka závodnického uvažování plná zvratů a náboje, který si sebou ze všech cyklistických závodů nese snad už jen královna klasik Paříž – Roubaix, jenže to je na mě příliš velká tortura, její sledování bolí. Flandry jsou pro mě symbolem závodní silniční cyklistiky.“

Fascinující historie i současnost závodu po dlažbách a kopcích Flander přitahují každoročně až milion diváků (Vlámů je přibližně 6 milionů). Nejstarší klasika Lutych–Bastogne–Lutych se jela poprvé už v roce 1892. Ale to bylo ve francouzsky mluvící jižní části Belgie a Vlámové si žádali svůj závod, který by podpořil jejich národní touhy. V zemi se rozvíjel motorismus, z Anglie se valil do Evropy fotbal. A zároveň v Belgii nastal cyklistický boom, zvláště po roce 1912, kdy zásluhou Odila Defrayeho vyhráli Belgičané poprvé Tour de France.

Psal se 25. květen 1913 a start i cíl byly v Gentu, jednom z nejkrásnějších belgických měst. Na start v historickém centru na Korenmarktu se postavilo 37 cyklistů a o šesté hodině ranní padla historická slova: „Heren vertrekt!“, tedy něco jako „Pánové, kupředu!“. A jaké to tehdy byly cesty! Těsně před první světovou válkou většinou vydlážděné kostkami… Organizátoři nevyhledávali nejhorší silnice v zemi, ale tehdy měly asfalt jen důležité meziměstské silnice, dlažba z kostek byla levným materiálem.

Svou dnešní podobu dostával závod ve Flandrech v 70. letech, kdy pořadatelé zvyšovali počet kopců v itineráři. V roce 1976 se poprvé jelo přes obávaný Koppenberg, jehož kostky a 22 procent donutily dokonce i Eddyho Merckxe sesednout ze sedla a nejdrsnější úsek vyběhnout s kolem v rukách po vzoru cyklokrosařů. Z některých kopců se staly symboly Flander, které byly zahrnuty do seznamu vlámského dědictví jako kulturní památky, což znamená, že kostky by z nich zmizet neměly ani v budoucnosti.

Závod ve Flandrech zastavilo pouze rozpoutání první světové války, v letech 1915 až 1918 se nekonal. Ale od té doby se již nikdy nezastavil! Ani v dobách nacistické okupace a válečných vřav za druhé světové války. A čím horší předpověď počasí, tím lépe. V dešti, větru a bahnu Ronde van Vlaanderen vzkvétá. Letos se opět vyrazí z Antverp, závod měří 267 km. V itineráři je 17 proslulých flanderských kopců, navíc čekají cyklisty další rovinaté úseky na kostkách.

Eurosport vysílá Okolo Flander 7. dubna a opět od startu do cíle, přenos začíná v 10:15 na programu E1. Komentují Štěpán Straka a Martin Hačecký.